29/04/2021
100 let od podpisu Smlouvy o obranném spojenectví mezi Rumunskam a Československem (23. dubna 1921), pilíři Malé dohody
Rumunsko a Československo navázaly diplomatické vztahy 30. ledna 1920. Společné bezpečnostní zájmy a nezbytnost rozšířit bilaterální spolupráci vedly k uzavření Smlouvy o obranném spojenectví mezi oběma státy dne 23. dubna 1921.
Smlouva o obranném spojenectví mezi Rumunským královstvím a Československou republikou představovala další krok k založení rumunsko-československo-jugoslávské organizace regionální bezpečnosti známé jako Malá dohoda, utvořené mezi lety 1920 – 1921 sérií bilaterálních obranných smluv mezi Československem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1928 Jugoslávie) a Rumunskem.
Malá dohoda vznikla na základě kroků ministra zahraničí Československa Edvarda Beneše postupným podpisem smluv o obranném spojenectví, původně pouze mezi Československem a Jugoslávií (14. srpna 1920), poté podepsáním nových dohod mezi Rumunskem a Československem (23. dubna 1921), Rumunskem a Jugoslávií (7. června 1921) a Československem a Jugoslávií (31. srpna 1922).
Nové spojenectví se zapsalo na seznam základních cílů rumunské zahraniční politiky meziválečného období, vypracovaných za přispění vizionářského politika a diplomata Takeho Ionesca pro obranu nových hranic Rumunska: upevnění vztahů s Francií a Velkou Británií, vytvoření vlastního systému regionálního spojenectví, který by zabránil akcím revizionistických států, účast ve Společnosti národů, jež byla vnímána jako obranný štít mezinárodního práva.
Tyto smlouvy byly obnoveny v roce 1929 a později nahrazeny Organizačním paktem Malé dohody uzavřeném 16. února 1933 v Ženevě. Hlavním účelem bylo bránit existující hranice stvrzené Pařížskou mírovou konferencí v letech 1919-1920 a rozvíjet spolupráci členských států na mnoha úrovních.
Účinnost Malé dohody, stejně jako Balkánské dohody a rumunsko-polské aliance závisela na rovnováze sil na starém kontinentě. Zmiňované bezpečnostní aliance představovaly faktory územní stability až do té doby, než byla všeobecná evropská rovnováha počátkem roku 1938 citlivě zasažena.
Tyto aliance však měly velkou zásluhu na tom, že přispívaly k regionální stabilitě a zejména k rozvoji spolupráce ve všech oblastech činnosti – politické, vojenské, ekonomické, kulturní a vědecké. Akce těchto aliancí se harmonicky doplňovaly a efektivně přispívaly snahám implementovat základní cíle Společnosti národů: předcházet válečným konfliktům kolektivní bezpečností, odzbrojovat a řešit mírově mezinárodní spory, zlepšovat a bránit lidská práva na zdraví, práci a bezpečnost, bojovat proti obchodu s lidmi a drogám, kontrolovat zbraně či chránit národnostní menšiny, cíle platné i dnes.
Diplomatické archivy Ministerstva zahraničních věcí Rumunska uchovávají nedocenitelný dokumentární fond ilustrující historii Malé dohody, který i dnes představuje důležitý opěrný bod dějin bilaterálních vztahů, charakterizovaných nevšedním dynamismem a vynikající spoluprací v novém euroatlantickém rámci, jež se zvláštní měrou zakládá na společných hodnotách, dějinách a zájmech, vše v duchu spolupráce před sto lety!
https://www.facebook.com/933561246680727/posts/3970180969685391/
