29/05/2026
„ŽÁROVKY“ Z DENDERY
(Autor: Daniel Kulíšek)
Hathořin chrám v Dendeře (Obr. 1), vystavěný v závěru vlády Ptolemaiovských faraonů, upoutává pozornost tisíců návštěvníků ročně zejména díky své dobře dochované reliéfní výzdobě. V dnešním příspěvku se budeme věnovat motivu, který se objevuje v jedné z kultovních kaplí (Obr. 2, písmeno G) a ve skladištních prostorách v rozsáhlých sklepeních nacházejících se pod tímto chrámem (Obr. 2, písmeno SC). Tyto reliéfy (Obr. 3) se pro svou vizuální podobnost s moderními žárovkami často dostávají do zájmu knih a dokumentů podporujících teorie o znalosti elektřiny ve starověku.
Chrámy stavěné v Egyptě od počátku 1. tisíciletí př. n. l. sloužily zejména jako „jeviště“ pro širokou škálu náboženských slavností, pro jejichž vykonávání byly zapotřebí různé kultovní předměty. Jednalo se například o sochy, ve kterých během rituálů údajně přebývalo božstvo. Mimo tyto svátky byly ukládány do výše zmíněných skladištních prostor. Dendera je v tomto ohledu unikátní, jelikož její sklady a krypty představují jeden z mála příkladů, kdy byly tyto prostory zdobené. Reliéfy na stěnách zobrazují předměty, které zde byly uskladněny, což dokládá objev sochy, jež odpovídá zde popsanému exempláři. Na základě toho se lze domnívat, že tzv. „žárovky“ představují také reálné kultovní sochy. Tomu ostatně napovídají i doprovodné hieroglyfické texty, které popisují jejich rozměry a materiály, z nichž byly vyhotovené jako např. cenné kovy a drahé kameny, rozměry 30, 22,3 a 52 cm, apod. Podobné detailní popisy uskladněného vybavení se našly také v Abúsíru v tzv. papyrových archivech a i zde odpovídají reálně uskladněným předmětům.
Z ikonografického hlediska se jedná o, z moderního pohledu nešťastnou, kombinaci několika náboženských motivů. Jde o vyobrazení posvátné bárky s lotosovým květem na přídi (Obr. 4, číslo 1) a něj vystupuje had. Je to typický způsob zobrazování bohů při stvoření světa, v tomto případě se jedná o Harsomta, jednu z forem slunečního boha. Nachází se uvnitř oválného tvaru, který dle doprovodných textů představuje dělohu bohyně nebes Nut, která každé ráno slunce rodí (Obr. 4, číslo 2). Ta je podpírána sloupem džed (Obr. 4, číslo 3), který v této době mimo jiné symbolizuje prvek podpírající nebeskou oblohu a slunce (Obr. 6), nebo bohem Hehem (Obr. 4, číslo 4 a obr. 5), který od Nové říše plní tutéž funkci (Obr. 7).
Objekty lze tedy interpretovat jakožto vyobrazení zrození slunce v momentě, kdy byla nebesa oddělena od země. Na základě interpretace textů podle doktora Wolfganga Waitkuse nejspíš sloužily při oslavách nového roku.
LITERATURA:
VERNER, Miroslav. Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starého Egypta. Academia, 2013.
WAITKUS, Wolfgang. Die Geburt des Harsomtus aus der Blüte Zur Bedeutung und Funktion einiger Kultgegenstände des Tempels von Dendera. Studien zur Altägyptischen Kultur 30, 2002, p. 373-394.
