Ústav ekologie lesa / Department of Forest Ecology

19/04/2026

Řízené vypalování teď vyvolává hodně reakcí 🔥 Je to pochopitelné, protože oheň v nás přirozeně vyvolává obavy, ale v diskuzích často chybí širší kontext. Proto v krátkém videu, které připravila ČT Brno, vysvětluje TTomáš Hamříkna základě jeho výzkumu a zkušeností z terénu, jak řízené vypalování funguje a jaký má dopad na přírodu 🌱

31/03/2026

30/03/2026

Vrcholí tříletý mezinárodní projekt LECA! Přinesl nové poznatky o pohybu a ochraně velkých šelem v Karpatech a znovu potvrdil, že pro jejich budoucnost a soužití s lidmi je nutná úzká přeshraniční spolupráce...
▪️ ▪️
Projekt LECA = partneři ze šesti zemí, hlavní koordinátor projektu MENDELU
Projekt LECA = monitoring velkých šelem na území o rozloze více než 37 000 km²
Projekt LECA = využití moderních metod v terénu: fotopasti, genetické analýzy a GPS telemetrie → získání cenných dat o pohybu, chování i velikosti domovských okrsků těchto zvířat

💬 Martin Duľa, koordinátor projetu, Ústav ekologie lesa | Projekt se ale nezaměřil jen na samotný výzkum. V několika pilotních regionech se testovala také praktická opatření pro předcházení konfliktům mezi lidmi a šelmami – například elektrické ohradníky, bezpečnější nakládání s odpady nebo další preventivní nástroje, které pomáhají chránit hospodářská zvířata a omezovat výskyt šelem v blízkosti obydlených oblastí.

⏺️ Důležitá součást projektu – spolupráce s místními komunitami, zemědělci, myslivci, ochranáři i správami chráněných území. Proběhly desítky setkání i veřejných akcí, které pomohly zvýšit povědomí o významu velkých šelem v karpatské přírodě a o možnostech pokojného soužití.

⏺️ Výsledky projektu shrnují metodické dokumenty, které se věnují monitoringu šelem, prevenci konfliktů i boji proti trestné činnosti páchané na volně žijících živočiších. Tyto materiály mají pomoci zlepšit ochranu velkých šelem nejen v Karpatech, ale i napříč Evropou.
Ústav ekologie lesa / Department of Forest Ecology

20/03/2026

Len pred pár dňami prednášal na medzinárodnej konferencii 🎤🌍, dnes bude hosťom u nás 🤝. Martin Duľa z Mendelovej univerzity v Brne 🎓 zasvätil svoju vedeckú prácu monitoringu vlka 🐺 a rysa 🐾. Aké je to stáť zoči-voči veľkým šelmám v divočine? 🌲😮 A stretáva vlkov aj medzi ľuďmi? 👀 Dokáže vôbec oddeliť prácu od súkromia? ⚖️ Dozviete sa v dnešnej Nočnej pyramíde 🌙🔺 s Blaženou Bóoczovou 🎙️. Nalaďte si Rádio Slovensko 📻 o 22:20 ⏰.

12/03/2026

Zookroužek posluchačů Veterinární univerzita Brno pořádá sérii přednášek, kde vystoupí i náš kolega Martin Duľa.

Martin se podělí o téma Monitoring a výzkum velkých šelem.

🔹 Kdy: 7. dubna 2026, 18:15
🔹 Kde: Posluchárna 31, Veterinární univerzita Brno

Přijďte na skvělé přednášky Zookroužku VETUNI, všechny se konají v posluchárně 31.

18/02/2026

Snažíme se motivovat lesníky k vytvoření prostoru pro pestřejší lesy. Nejen mrtvé dřevo, biotopové stromy a bohatší struktury chybí našim lesům. Plošná a dlouhodobá aplikace velkoplošného hospodaření (ať už se smrkem, borovicí, či bukem), vedla k ochuzení našich hospodářských lesů o četné druhy dřevin a zároveň i ke snížení pestrosti v rámci těchto druhů (různé znaky u těchto dřevin - tzv. fenotypová diverzita). Přesto pro adaptaci potřebuje dřevinami druhově bohaté lesy. V popularizačním článku, který vyšel v únorové Lesnické práci proto Pavel Rotter představuje výsledky výzkumu, které napovídají, jak podpořit v lesích některé z cenných listnáčů - konkrétně těch, na které jsou navázány tzv. arbuskulární mykorhizní houby. Kdo byste tedy v lesích rádi viděli více třešní, javorů, lip a břeků přečtěte si přiložený článek 🙂

16/02/2026

Solární parky jako místo pro biodiverzitu?

S rostoucí poptávkou po obnovitelné energii se očekává, že do roku 2050 zabere výstavba solárních parků 0,5–5 % půdy v EU. Solární parky nabízejí rozmanité mikroklimatické podmínky díky přítomnosti odlišných stanovišť (pod panely vs. mezi panely). Tím vzniká nový typ ekosystému, který může ovlivňovat místní biodiverzitu. Doposud však byla úloha solárních parků jako stanovišť pro bezobratlé predátory málo zkoumána

Co jsme zjišťovali?

Zaměřili jsme se na to, jak stanoviště v solárních parcích (pod panely a mezi panely) a stanoviště v okolní krajině (louky, lesy, opuštěné zemědělské plochy) ovlivňují pavouky a střevlíky aktivní v zimě v Maďarsku. Proč zrovna v zimě? Některé druhy pavouků a střevlíků jsou totiž aktivní i v chladných měsících, kdy ke svému přežití potřebují vhodné mikroklima a dostatek potravy. Toto období je pro ně proto stejně důležité jako zbytek roku.

Co jsme zjistili?

Zjistili jsme, že ve srovnání s okolními biotopy solární parky nabízejí stabilnější teploty a vlhčí prostředí, čímž podporují druhy různých stanovišť. Zároveň jsme v solárních parcích zaznamenali velké množství druhů, které se významně podílejí na přirozené ochraně plodin Naše výsledky poprvé ukazují, že solární parky mohou v zimě sloužit jako útočiště pro bezobratlé predátory a přispívat tak k ochraně biodiverzity i plodin

Tato studie pod názvem „Solar parks provide heterogeneous habitats for winter-active ground-dwelling predatory arthropods“ vyšla v časopise Ecological

Entomology: https://resjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/een.70018?af=R

Časopis: https://resjournals.onlinelibrary.wiley.com/journal/13652311

11/02/2026

Dnes slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (11. 2.)

Kdo byla (nebo je) vaše vědecká inspirace?

*Příspěvek byl vytvořen pomocí GenAI ChatGPT od společnosti OpenAI, verze 5.2 (11.2.2026) a následně upraven na platformě Canva.

09/02/2026

Český rozhlas přinesl reportáž o výzkumu, na němž se podílí i Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, zaměřeném na zdravotní stav jasanů v lužních lesích jižní Moravy. V reportáži vystupuje vedoucí ústavu Jan Světlík a přibližuje využití terénních senzorů přímo na stromech.

Odborníci LDF MENDELU v reportáži Český rozhlas
🌳 Jasany v lužních lesích jižní Moravy ohrožuje zákeřná houba, která je pomalu oslabuje a vyvrací. Vědci z několika odborných ústavů LDF proto sledují jejich zdravotní stav pomocí speciálních senzorů umístěných přímo na stromech. Jak funguje „chobotnice“ v lese a co všechno dokáže o stromech prozradit, vysvětluje Jan Světlík, Ústav ekologie lesa
🎙️ https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/stromy-ve-stresu-jasany-napadene-houbou-zkouma-v-chranene-oblasti-soutok_2601221333_raf

05/02/2026

Řízené vypalování jako nástroj ochrany přírody?

V posledních letech se kontrolované využití ohně čím dál častěji uplatňuje v rámci péče o nelesní biotopy A není divu: oheň dokáže rychle odstranit vrstvu odumřelých rostlin, a tak uvolnit prostor pro klíčení rostlinných druhů, které by jinak stařina zadusila, a pomáhá také ohroženým druhům bezobratlých, které vyžadují řídkou vegetaci a místa s obnaženým substrátem.

Co jsme zjišťovali?

Zjišťovali jsme, jak řízené vypalování ovlivňuje bezobratlé predátory (pavouky a střevlíky), kdy jsme provedli experiment v suchých trávnicích Národní přírodní památky Dunajovické kopce. Zkoumali jsme nejen to, zda vypalování podporuje diverzitu pavouků a střevlíků, ale také jestli má na spáleništích smysl ponechávat roztroušené dřeviny, jako je hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), nebo zda jejich přítomnost na spáleništích omezuje výskyt vzácných a ohrožených druhů.

Co jsme zjistili?

Vypálené plochy výrazně podporují světlomilné a suchomilné druhy pavouků. Naopak spáleniště pod hlohy hostí stínomilné a vlhkomilné druhy, čímž obohacují rozmanitost těchto ploch o další druhy, včetně ohrožených druhů.

Naše studie ukázala, že když se vypaluje ještě před hlavní aktivitou členovců, může být tento levný způsob péče velmi účinný při podpoře biodiverzity bezobratlých predátorů v suchých trávnicích Proto, když se oheň použije rozumně, může být překvapivě užitečným spojencem!

Tato studie pod názvem „Prescribed burning and vegetation heterogeneity enhance predatory arthropod diversity in temperate dry grasslands“ vyšla online v časopise Fire Ecology:

👉https://link.springer.com/article/10.1186/s42408-025-00409-9 Časopis: https://fireecology.springeropen.com/

18/12/2025

malí savci s VELKÝM významem

Možná je v lese ani nezahlédneme, ale drobní zemní savci – hraboši, myšice, rejskové a další – mají neopominutelnou roli v temperátních i boreálních lesích. Jsou sice malí, ale často je jich hodně. Co všechno mají na svědomí?

Malí, ale zásadní „ekosystémoví inženýři“

· Provzdušňují a promíchávají půdu svými norami → zlepšují vsakování vody a podporují koloběh živin.

· Šíří semena rostlin, spóry hub (některé záměrně při shromažďování zásob, jiné mimoděk např. přichycené na srsti), ale i parazity a nákazy (zoonózy).

· Regulují hmyz, včetně některých škůdců lesních porostů.

· Jsou klíčovou potravou pro dravce, sovy, kuny i hady → drží stabilitu potravních sítí.

Les ovlivňuje je – a oni ovlivňují les

· V různých fázích vývoje lesa, od otevřených pasek po víceetážové staré lesy, prosperují různé druhy.

· V mladých porostech nebo při hojnosti semen (v tzv. semenných letech) může jejich počet prudce vzrůst.

· Umí výrazně pomoci přirozené obnově lesa, ale také způsobit škody – například okusováním semenáčků a kůry mladých stromků.

Co z toho plyne pro lesní hospodaření?

· Rozmanitá struktura lesa (mozaika různého věku a druhu, přítomnost mrtvého dřeva, podrost) → více druhů malých savců a stabilnější ekosystém.

· Velké holoseče zvýhodňují jen několik nejběžnějších druhů, zatímco maloplošné zásahy a výběrné hospodaření podporují pestrost.

· Podpora predátorů (sovy, dravci) může přirozeně tlumit přemnožení.

Proč o tom mluvit?

Protože tito nenápadní tvorové spoluutvářejí zdravý a odolný les – a přesto bývají často přehlíženi. Proto přemýšlejme o lese jako o propojeném systému, kde i ti nejmenší můžou hrát velkou roli. Podrobnější informace se dozvíte v tomto článku, který vyšel v časopise Forests.