Katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

30/09/2026

V úterý 29. září jsme na Katedře fyziky přivítali významného hosta, prof. Hanse Lischku, který v rámci našeho semináře představil přednášku Machine Learning Allows First High-level Photodynamical Simulations of Polyenes.

Přednáška nabídla zajímavý pohled na propojení metod strojového učení s výpočty elektronové struktury a simulacemi ultrarychlých fotochemických procesů.

Děkujeme prof. Lischkovi za návštěvu, zajímavou přednášku a příjemné setkání s našimi kolegy a studenty!

Prof. Lischku představil doc. Daniel Tunega, kterému děkujeme za moderování akce.

24/09/2026

Speciální teorie relativity pro nadané členy Mensy Česko

Ve dnech 18.–22. září 2026 se uskutečnil podzimní Mensovní seminář pro nadané, pořádaný Mensou Česko pro stovku nadaných žáků ve věku 13–20 let z celé České republiky. Pětidenní program byl zaměřen především na přírodní vědy a technické obory, rozvoj logického myšlení, týmové tvořivosti a motivace mladých lidí k dalšímu studiu.

Do odborného programu se zapojila také doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. z Katedry fyziky Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a CVVPT, která pro účastníky připravila dva tematicky propojené přednáškové bloky věnované Speciální teorii relativity.

Ve dnech 18.�22. září 2026 se uskutečnil podzimní Mensovní seminář pro nadané, pořádaný Mensou Česko pro stovku nadaných žáků ve věku 13�20 let z celé České republiky. Pětidenní program byl zaměřen především na přírodní vědy a technické obory, rozvoj logického m...

18/09/2026

Vítáme nové prváky a přejeme jim nejen úspěšný start studia, ale hlavně ať jim vysokoškolské studium přinese spoustu nových vědomostí, zkušeností, příležitostí i zážitků!

18/09/2026

18/09/2026

We would like to invite you for a seminar of Associate Prof. Andrej Pavlovič drom the Palacký University, Olomouc.

25/9/2026 12:30 room M312

18/09/2026

📢 Seminář Katedry fyziky

Katedra fyziky Vás zve na seminář významného hosta, prof. Hanse Lischky, který se uskuteční 29. září 2026 od 14:00 v místnosti M312.

Prof. Lischka ve své přednášce představí využití metod strojového učení při simulacích fotodynamiky polyenů:

Machine Learning Allows First High-level Photodynamical Simulations of Polyenes

Přednáška nabídne pohled na propojení metod strojového učení s výpočty elektronové struktury a simulacemi ultrarychlých fotochemických procesů.

Těšíme se na setkání s Vámi!

25/08/2026

Náš kolega Masoud Shahrokhi je spoluautorem nové studie publikované v časopise Applied Surface Science, která se zabývá úpravou elektronických vlastností TiO₂ pro efektivnější fotokatalytickou produkci vodíku.
▫️
Autoři kombinovali experimentální metody s výpočty založenými na teorii funkcionálu hustoty (DFT) a zkoumali, jak chloridové adsorbáty a vakance kyslíku ovlivňují elektronovou strukturu a fotokatalytické vlastnosti anatasového TiO₂.
▫️
Výsledky ukazují, že přestože vakance kyslíku zužují šířku zakázaného pásu a zlepšují absorpci viditelného světla, nemusí to vést k lepší fotokatalytické aktivitě. Naopak TiO₂ modifikovaný adsorbovaným chlorem si zachovává šířku zakázaného pásu, ale dochází k vhodnému posunu hranic valenčního a vodivostního pásu.
▫️
Právě toto „band-edge engineering“ se ukázalo jako klíčové pro efektivní produkci vodíku. Chloridem modifikovaný TiO₂ dosáhl nejvyšší aktivity při vývoji vodíku – přibližně 133,3 μmol h⁻¹ g⁻¹ bez použití kokatalyzátoru, což výrazně překonalo čistý TiO₂ i další srovnávané materiály.
▫️
Studie tak ukazuje, že při návrhu účinných fotokatalyzátorů nemusí být samotné zúžení band gapu tou nejlepší cestou – zásadní roli hraje také správné energetické uspořádání elektronových pásů a jeho vztah k redoxním potenciálům.
▫️
🔗 Odkaz na publikaci: 10.1016/j.apsusc.2026.168185
▫️
Gratulujeme Masoudovi ke spoluautorství nové publikace! 👏

24/08/2026

Náš kolega Daniel Tunega ve spolupráci s kolegy z Texas Tech University publikoval novou studii v časopise Applied Surface Science, zaměřenou na interakce 2,4,6-trinitrotoluenu (TNT) s povrchy oxidu hlinitého (Al₂O₃).
▫️
Pomocí metod teorie funkcionálu hustoty (DFT) autoři zkoumali, jak různé struktury povrchu Al₂O₃ a orientace molekul TNT ovlivňují stabilitu jejich rozhraní. Výpočty se zaměřily na strukturální, energetické, elektronické a termodynamické vlastnosti těchto systémů.
▫️
Výsledky ukazují, že nejstabilnější konfigurace vzniká na povrchu γ-Al₂O₃, kde ke stabilizaci významně přispívají vodíkové vazby mezi nitroskupinami TNT a hydroxylovými skupinami na povrchu oxidu hlinitého. Studie zároveň ukazuje, že paralelní orientace molekul TNT vůči povrchu vede obecně ke stabilnějšímu uspořádání než orientace kolmá.
▫️
Studie tak poskytuje detailní pohled na děje na molekulární úrovni rozhraní TNT–Al₂O₃ a přispívá k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících stabilitu, stárnutí a reaktivitu energetických kompozitů.
▫️
🔗 Odkaz na publikaci: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169433226023573?via%3Dihub
▫️
Gratulujeme Danielovi k publikaci! 👏
▫️

19/08/2026

Nové absolventky navazujícího magisterského studia Biofyziky

Státní závěrečné zkoušky a obhajoby diplomových prací jsou úspěšně za námi a máme velkou radost, že můžeme představit dvě nové absolventky navazujícího magisterského studijního programu Biofyzika.

Mgr. Sára Petříková úspěšně obhájila diplomovou práci s názvem „Vliv modifikace struktury izolovaných rostlinných tylakoidních membrán na jejich funkční parametry“.

Mgr. Arina Navoychik úspěšně obhájila diplomovou práci s názvem „Zavedení metodiky měření optických vlastností rostlin a spektrální kvality dopadajícího záření“.

Obě absolventky rovněž úspěšně zvládly státní závěrečné zkoušky a završily tak své magisterské studium Biofyziky.

Sáře i Arině srdečně gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v jejich dalším profesním i osobním životě!

13/08/2026

Naši kolegové Jiří Kalmár a František Karlický ve spolupráci s naší bývalou studentkou Nikolou Macháčovou publikovali novou studii v časopise npj 2D Materials and Applications, zaměřenou na optické a elektronické vlastnosti heterostruktur tvořených MXeny a MoS₂.
▫️
Pomocí pokročilých výpočetních metod zkoumali, jak se v těchto materiálech chovají excitony – páry elektronů a děr, které zásadně ovlivňují jejich optické vlastnosti.
▫️
Výsledky ukazují, že heterostruktury mají unikátní „kvazi-type-I“ charakter: ačkoli jejich elektronová struktura umožňuje přenos náboje mezi vrstvami, opticky aktivní excitony zůstávají převážně lokalizované v MXenu.
▫️
Studie tak ukazuje, že tyto heterostruktury mohou současně zachovat výrazné optické vlastnosti MXenů a umožnit rychlé rozdělení náboje mezi jednotlivými vrstvami, což z nich činí zajímavé materiály pro budoucí optoelektronické aplikace.
▫️
🔗 Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1038/s41699-026-00725-x
▫️
Gratulujeme Jirkovi, Františkovi a Nikole k publikaci! 👏