23/09/2026
🧑⚖️ Nejvyšší soud dne 5. 8. 2026 zamítl dovolání, jímž se domáhal po nemocnici náhrady nemajetkové újmy za úmrtí svého otce, kterého během hospitalizace zastřelil jiný pacient.
🏥 K tragické události došlo v roce 2019 na hematologickém oddělení nemocnice, kde byl otec žalobce hospitalizován. Jiný těžce nemocný pacient po drobných sporech, např. o otevírání oken či přepínání televize, vytáhl zbraň a otce žalobce střelil do hlavy. Žalobce se domáhal náhrady újmy ve výši 861 500 Kč s tím, že nemocnice pochybila, když nedostatečně vymáhala zákaz vnášení zbraní a nenechala u škůdce provést psychiatrické vyšetření.
📜 Nižší soudy žalobu i odvolání zamítly. Žalobce se tedy obrátil na Nejvyšší soud, který dovolání shledal přípustným a následně řešil otázky vyplývající z § 2901, resp. § 2910 a § 2924 občanského zákoníku.
⚖️ V otázce škody způsobené provozní činností (§ 2924 OZ) NS potvrdil závěry nižších soudů, tedy že za ni nemocnice neodpovídá. Újma totiž neměla původ ve specifické povaze provozní činnosti nemocnice, ale byla způsobena úmyslným trestným činem škůdce.
☝️ NS označil tvrzení žalobce o existenci příčinné souvislosti mezi jednáním nemocnice a následkem v podobě úmrtí žalobcova otce jako spekulativní. Podle teorie adekvátnosti kauzality nemohla nemocnice objektivně předvídat, že případné neprovedení psychiatrického vyšetření vyústí v ozbrojený útok pacienta.
😷 K namítanému porušení prevenční povinnosti NS konstatoval, že poskytovatel zdravotní péče není povinen provádět osobní prohlídky pacienta či jeho věcí, pokud nevykazuje známky agresivního chování. V otázce psychiatrického vyšetření škůdce soudy prokázaly, že se jeho psychický stav po počátečním rozrušení stabilizoval a personál neměl žádný důvod předpokládat, že by mohl být nebezpečný pro své okolí.
❌ Nejvyšší soud tedy dovolání zamítl, čímž potvrdil, že nemocnice nenese odpovědnost za nepředvídatelný násilný exces pacienta, pokud ošetřující personál neměl k dispozici indicie o jeho nebezpečnosti.
