30/05/2026
Dnes by oslavila narozeniny naše kolegyně Markéta Klosová.
Pracujeme intenzivně na edici Komenského díla a její zkušenosti nám schází. Používáme její ediční postupy, díváme se, jak navrhla dělat komentáře.
Ale Markéta pořád publikuje, jen se její výstupy už nedají dát do ASEP...
📚 Jen pár dní před jejími narozeninami vyšla péčí kolegů a kolegyň z Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR,v.v.i. krásná knížka Raně novověká Bohemia litteraria, na které se Markéta výrazně podílela: připravila pro ni ukázky a komentáře ke Komenského dramatické tvorbě (Patriarcha Abraham a část z osmé hry cyklu Schola ludus) a spolu s Martinem Steinerem a Vladimírem Urbánkem se podílela také na edici Komenského korespondence. A tak je to vlastně takový krásný narozeninový dar in memoriam.
Připomeňme si Markétu ukázkou jejího překladu z této knížky: je to začátek dopisu Jana Amose Komenského Samuelu Hartlibovi z 25. 5. 1646. Jde o krásnou, osobně pojatou pasáž, v níž Komenský uvažuje nad smyslem neshod a nedorozumění.
"Je dovoleno žertovat ve vážných záležitostech? Ať to dovoleno je. Pokud jsi někdy viděl osla umdlévajícího pod svým nákladem a pohaněče, jenž u něj stojí a marně líné zvíře popohání výkřiky nebo i klackem, anebo vozku koně uvízlého s vozem v blátě, který nadarmo obchází kolem, protože ani sám nemůže pomoci, ani nejsou k mání koně, kteří by se dali zapřáhnout zepředu. Pokud jsi to, říkám, někdy viděl, vidíš obraz toho, co si v současné době myslím o tobě i o sobě. Přesto věřím, že pokud snad pohlédneš do zrcadla své mysli, spatříš tytéž obrázky – sebe unaveného křikem, mě unaveného břemeny. To soudím z Tvého mlčení, protože jsi ke čtyřem Ritschelovým dopisům nepřipojil žádný svůj. Věřím, že je ti stydno dál plýtvat hlasitými pobídkami, jimiž se líné zvíře nedá přimět, aby se hnulo vpřed. Není však nezvyklé, Hartlibe, že se znaveným vrátí síla, když se zase seberou, a že čeho se nedosáhne naléháním, dosáhne se klidem."
