23/03/2026
Do třetice všeho rozhovorového. Tentokrát přinášíme rozhovor naší kolegyně Barbory Marešové pro časopis ZORA, redakce na téma české lokalizace kostek LEGO Braille Bricks:
LEGO Braille Bricks aneb Hrajeme si s písmenky
Konference INSPO představila na podzim minulého roku opět mnoho nového, mezi jiným i návštěvníky hojně obléhaný stánek, který nabízel, vzhledem k tradičnímu zaměření akce, vyžití poměrně neobvyklé – možnost hrát si chvíli s kostičkami LEGO. LEGO zná přece každý a každý ho má rád – jenže tyhle kostičky neměly tradičních osm, ale pouze šest výstupků na horní straně kostky. A jak správně tušíte, takto vzniklý „šestibod“ neposloužil k ničemu jinému než k plastickému zobrazení kompletní české sady znaků Brailleova písma. Mgr. Barbora Marešová z odborného pracoviště Střediska pro studenty se specifickými potřebami ELSA ČVUT s názvem Atelion prezentovala zajímavou tyflopedickou pomůcku jak přímo u stánku, tak posléze v jednom z odpoledních přednáškových bloků. A protože se jedná od „starodávné kolíčkové písanky“, kterou mnozí z nás pamatují, o jednu z prvních moderních pomůcek pro výuku Brailleova písma, rozhodli jsme se na funkci „braillského LEGO“ vyptat přímo jí samé…
- Než se pustíme do tyflopedického povídání, mohla byste našim čtenářům popsat, jak kostička „braillského LEGO“ vlastně vypadá?
Základem každé kostky LEGO je osm výstupků, nebo chcete-li bodů na její horní straně. Protože jsou tyto body uspořádány do dvou řad po čtyřech, krásně to nahrává na znaky Brailleova písma – z kostičky prostě stačilo odstranit spodní řadu výstupků. Vzniklý prostor spodní řady se pak využil k zaznamenání písmene, které je na kostičce zobrazeno v braillu, také v latince – to je skvělá věc, protože s kostkami si pak mohou hrát vidící i nevidomí zároveň, ve škole s nimi může pracovat pedagog i asistent, který brailla třeba úplně neovládá. Jediné, co se samozřejmě liší, je velikost zobrazovaného znaku, který neodpovídá velikosti písma a taktilnímu bodu – tak je tomu ale i u „kolíčkových písanek“ a dalších pomůcek – a jedná se také o standardní velikost kostek LEGO, kterou společnost nechtěla měnit.
- Jak se vlastně tyhle kostičky dostaly k nám do Čech. A proč zrovna ČVUT a ELSA?
Nejprve je třeba říct, že tato pomůcka, zvaná LEGO Braille Bricks, je známá už ve více než dvaceti zemích světa a má úpravu pro nejrůznější abecedy. Na nás jako na ČVUT se obrátila konkrétně Magdalena Kordová, manažerka LCE akredit LEGO – ona se tedy tenkrát sháněla pro kontrolu českých sad po Wandě Gonzúrové. Na tu jsme ji už sice odkázat nemohli, ale vložili jsme se do projektu sami s Radkem Seifertem a Petrem Červenkou z Atelionu – a koneckonců i paní Gonzúrová nám posléze pomohla některé detaily vyladit. Hlídali jsme tenkrát českou braillskou normu, ale třeba také dělali frekvenční analýzu, abychom věděli, kolik kostiček od každého písmene se má udělat pro kompletní sadu. Jedna sada má totiž pevně daný počet kostek, něco kolem 300, a bylo potřeba rozhodnout, jak tento počet rozdělit mezi 42 písmen české abecedy. A protože máme v Evropě jednu z víceznakových abeced, je pravda, že bychom ten počet kostek v sadě potřebovali navýšit – to byl ale jasný mantinel daný společností LEGO, a tak jsme zkrátka vytvářeli frekvenční analýzy… Pak přišly první sady jako prototypy, které se následně rok testovaly na vybraných základních školách. Tehdy hlavní část projektu přebrala nezisková organizace Society for all (SOFA), já jsem ale u projektu zůstala dál jako tyfloped a pomáhala jsem zkontaktovat ony „testovací školy“. Během celého procesu jsme vlastně pořád nevěděli, jestli bude společností LEGO celý projekt pro Českou republiku schválen a jestli vyrobené prototypy nebudou staženy. Naštěstí se kolegům ze SOFA podařilo projekt úspěšně odpilotovat, takže jsme dostali zelenou a mohli jsme loni na podzim vystoupit s projektem na veřejnost.
- Mluvila jste o „hlídání“ české braillské normy, byly s ní nějaké potíže?
Vlastně ani ne. Jestliže Dánové v LEGO zvládli už německé dvojhlásky a podobné věci, byli patrně zvyklí na ledacos. Jediný zádrhel nastával u znaku pro písmeno ‚ř‘, který ve všech evropských braillských abecedách znamená ‚w‘ – a najednou si Češi vzpomenou, že k téhle kombinaci přiřadí jakési podivné ‚ř‘, které navíc žádná jiná evropská abeceda nemá… Ale možná jsme spíš než znaky v braillu kontrolovali, jestli jim dobře odpovídá zápis v latince. Ne že by naše háčky a čárky žádné jiné abecedy neznaly, ale přece jen jsme v tom poměrně specifičtí.
- Mluvila jste o prvním představení veřejnosti na podzim minulého roku. Bylo to na INSPO?
Ano i ne. Na INSPO mohla české LEGO Braille Bricks poprvé vidět širší veřejnost z řad pedagogů i uživatelů Brailleova písma. Ale už předtím proběhla 2. října tisková konference, kam dorazili i zástupci LEGA, dánský velvyslanec Søren Kelstrup, ředitelka kladenské továrny LEGO Michaela Horáková a spousta další honorace včetně zástupců MŠMT. Byli tam ale i učitelé a žáci ze Školy Jaroslava Ježka na Hradčanech, kteří se účastnili předchozího pilotního testování, a samozřejmě spousta novinářů – psal o nás Forbes i další média.
- Testování tedy bylo úspěšné – jak vlastně probíhá konkrétní implementace do škol?
„Testovací kolečko“ bylo jednou z podmínek LEGO. Trvalo celý rok a podílely se na něm některé speciální školy i školy hlavního vzdělávacího proudu. Protože dopadlo úspěšně, bylo vyrobeno celkem 1000 sad, které mají sloužit školám, v nichž jsou vyučováni nevidomí nebo těžce zrakově postižení. Tady nastal trochu problém s naší českou formou inkluzivního vzdělávání. Třeba oproti Polákům s tradicí velkých internátních speciálních škol jsme totiž měli problém, jak jednotlivé sady distribuovat. Nakonec jsme to vyřešili přes SPC, která mají v tuhle chvíli jednotlivé sady rozpůjčované podle toho, jestli evidují nějaké děti se zrakovou vadou. Mohou je pak zapůjčovat do jednotlivých speciálních škol nebo škol hlavního vzdělávacího proudu. A ano, asi se zdá, že 1000 sad je málo, ale nám se v současné době všechna příslušná SPC podařilo pokrýt s tím, že dokonce několik sad přebývá jako „železná zásoba“.
- Funguje tedy celá věc tak, že škola si příslušnou sadu vypůjčí od SPC a pedagog nebo asistent pak může s kostkami při výuce pracovat?
Tady mělo LEGO ještě další podmínku, že se totiž každý, kdo s pomůckou pracuje, musí odborně proškolit. To je na jedné straně dobře, protože to má být především právě výuková pomůcka, se kterou si lze i hrát, a ne kostičky na hraní, ale zároveň nás to v našem školském systému poněkud limituje. Proto necháváme proškolit pracovníky jednotlivých SPC a pak už je to na nich – mohou sadami pracovat přímo u sebe v centru, nebo je zapůjčit do škol a proškolit příslušné pracovníky tam. Ostatně právě z toho důvodu existuje dnes už řada edukačních aktivit vytvořených společností LEGO, z nichž většinu SOFA přeložila do češtiny – takže učitelé i asistenti určitě mají kde se inspirovat a kam sáhnout…
- Sady LEGA tedy budou v SPC – znamená to ale, že se určitě dostanou tam, kde mohou pomoci nejvíce – tedy u inkludovaných dětí ve školách hlavního vzdělávacího proudu?
To pro nás bylo hlavní. Děti ve speciálních školách mají k pomůckám pro výuku Brailleova písma poměrně snadný přístup. My jsme ale potřebovali, aby se sady dostaly zejména k těm dětem, které tolik pomůcek nepotkávají. Proto jsme zvolili cestu distribuce sad přes SPC, tím by mělo projít každé dítě se zrakovou vadou. A když budou v SPC proškolené kolegyně, které se sadou umí pracovat, určitě ji rády nabídnou i nově příchozímu dítěti.
Zároveň LEGO Braille Bricks bojují proti názoru, se kterým se s rozmachem moderních technologií stále častěji setkáváme, že je braill v dnešní době již překonaný a není potřeba. Neměli bychom ale zapomínat na to, že k osvojení jakéhokoli jazykového systému potřebujeme především kontakt s psanou formou jazyka, ne pouze s mluvenou. A problémem samozřejmě zůstává, že někteří pedagogové nebo asistenti mohou vnímat Brailleovo písmo jako „práci navíc“ místo nenahraditelného zdroje informací. I proto si myslím, že je zapůjčení LEGO Braille Bricks do jednotlivých SPC dobrý krok – právě pracovníci SPC by měli šířit osvětu o roli písma při vzdělávání nevidomých nejen do škol, ale také do jednotlivých rodin.
A když už mluvíme o rodinách, vybavuje se mi důležitá věc, která nás v Česku napadla jako vůbec první. Kontakt s písmem totiž nezačíná až ve školní lavici, ale už mnohem dříve. Proto v současné době jednáme o možnosti zapůjčení několika sad rané péči, aby mohla tzv. předbraillská příprava probíhat ještě před nástupem do školy. Pracovnice rané péče pak mohou stejně jako SPC se sadami pracovat přímo v rodinách, nebo je půjčovat spolu s dalšími pomůckami.
- Mluvíte o budoucnosti. Jaké jsou tedy další plánované kroky? A objeví se někdy české sady LEGO Braille Bricks třeba i na pultech Tyflopomůcek?
Nejspíš bohužel ne. LEGO nám sdělilo, že zmíněných 1000 sad je konečný počet a že zatím nemáme počítat s výrobou dalších. Je to samozřejmě škoda, tyhle sady by určitě výborně využili třeba rodiče s dětmi – a to nejen vidící rodiče nevidomých dětí, ale hlavně nevidomí rodiče dětí vidících, kteří do SPC nedocházejí. Další věcí, o níž jednáme, je možnost několik sad vyčlenit pro pedagogické fakulty vysokých škol za účelem výuky speciální pedagogiky. Vnímáme totiž, že starší generace speciálních pedagogů si důležitost Brailleova písma sice uvědomuje, ale důležité je (a stále více bude) vzdělávat v tomto ohledu i tu mladší, nastupující generaci, která vyrůstala už v úplně jiném technickém světě. Když budeme mít vzdělané mladé „speckaře“, budou i oni moci šířit povědomí o tom, že braill není historický přežitek, ale prostředek gramotnosti.
- Znamená to tedy zároveň celou řadu striktních omezení ze strany společnosti LEGO. Není to trochu zklamání? Jak byste vlastně současnou situaci hodnotila celkově?
Ano, vnějšímu pozorovateli se to tak může jevit. Na druhé straně je pro to celá řada důvodů: jednak jsme maličký trh a jsme tak vlastně rádi, že nám obrovská nadnárodní společnost, jakou je LEGO, vyšla vstříc. A pak je tu fakt, že za projektem nestojí jenom sama společnost LEGO, ale také nadace LEGO Foundation, z naší strany organizace SOFA a spousta dalších lidí, kteří mají také své podmínky a omezené možnosti. A ano, můžete namítnout, že anglické nebo německé sady LEGO Braille Bricks jsou volně v prodeji, ale tak to zkrátka je… Možná to bude znít v závěru rozhovoru nekriticky, ale myslím si, že ačkoli tu omezení stále jsou, můžeme být především rádi, že se díky práci mnoha lidí podařilo LEGO Braille Bricks v českém jazyce vytvořit a že díky LEGO můžeme českým školám nabídnout tuhle hravou a krásnou pomůcku.
Rozhovor vedl Jiří Hubáček