10/10/2026
🧠 10. října je Světový den duševního zdraví. Při té příležitosti jsme prošli šest recenzovaných studií o duševním zdraví vysokoškoláků a vybrali z nich to, co se týká i nás.
Jak časté to je
Podle přehledu studií WHO mělo za posledních 12 měsíců 20,3 % studentů duševní onemocnění, které splňovalo diagnostická kritéria. Odhady, kolik studentů zažije během studia alespoň jednu duševní potíž, se pohybují mezi 12 a 50 %. [1]
A přibývá toho
Na jedné univerzitě se stejným dotazníkem (DASS-21) měřilo ve třech vlnách. Podíl studentů s těžkou depresí stoupl z 10,7 % v roce 2013 na 12,9 % v roce 2020 a na 17,3 % v roce 2021. U úzkosti vzrostl z 15,0 % na 20,5 %. [2]
Co nás tíží nejvíc
Nejčastějším zdrojem stresu jsou s velkým náskokem studijní výsledky, a to u mužů i u žen. Následuje tlak uspět, kvalita spánku, peníze, vztah k vlastnímu tělu, obavy z toho, co bude po škole, vztahy s přáteli, sebevědomí, čas na sociálních sítích a nedostatek pohybu. [2]
Na koho to doléhá víc
Těžkou nebo velmi těžkou úzkost mělo 24,3 % studentek a 13,3 % studentů. [2] Přehled 31 britských studií opakovaně nachází vyšší riziko u studentů s traumatem z dětství, u LGBTQ+ studentů a u studentů s autismem. Nejsilnějším faktorem napříč studiemi je osamělost a sociální izolace. [3]
Co chrání
Roční sledování 1 004 studentů ukázalo, že s nižším stresem a lepším duševním zdravím nejvíc souvisí schopnost zvládat emoce, hned za ní pocit, že na fakultu patříte, a potom podpůrná sociální síť. Jde o pozorovací studii, která ukazuje souvislosti; příčinný vztah z ní vyvodit nelze. [4]
Co funguje
Metaanalýza 17 studií ukázala, že programy mindfulness trvající 8 týdnů až 3 měsíce mají malý až střední efekt na stres, depresi i úzkost. V průměru jde o mírné, statisticky významné zlepšení, u někoho větší, u někoho menší. [5]
Překvapivě dobře si vedou i aplikace a online programy. U studentů, kteří už potíže měli, měly podle metaanalýzy 21 randomizovaných studií střední efekt na depresi i úzkost. U úzkosti si plně automatizované programy vedly o něco lépe než programy s lidskou podporou. [6]
Co stojí v cestě
Mezi bariérami, které studentům brání vyhledat pomoc, je na prvním místě stigma, tedy strach z odsouzení spolužáky, vyučujícími nebo budoucími zaměstnavateli. Teprve za ním přicházejí čekací lhůty, chybějící kapacity a to, že vyučující nejsou vyškolení rozpoznat varovné signály. Studenti se také častěji svěří spolužákovi než poradně, a proto fungují peer programy. [1]
Co s tím
Když je toho na vás moc, ozvěte se dřív, než to přeroste.
• Psychologická poradna VŠCHT: https://pkc.vscht.cz/psychologicka-poradna
• Linka první psychické pomoci: 116 123 (nonstop, zdarma)
• Linka bezpečí (do 26 let): 116 111 (nonstop, zdarma)
A pokud je toho moc na někoho vedle vás, stačí se zeptat a poslouchat. Nemusíte to umět vyřešit.
Zdroje:
1. Li Q, Li J, Fan Y. Front Public Health. 2025;13:1614999.
2. Emmerton RW, Camilleri C, Sammut S. J Affect Disord Rep. 2024;15:100691.
3. Campbell F, Blank L, Cantrell A, et al. BMC Public Health. 2022;22:1778.
4. Fang S, Barker E, Arasaratnam G, et al. Stress Health. 2025;41(2). doi:10.1002/smi.3508
5. González-Martín AM, Aibar-Almazán A, Rivas-Campo Y, et al. Front Public Health. 2023;11:1284632.
6. Madrid-Cagigal A, Kealy C, Potts C, et al. Early Interv Psychiatry. 2025;19(3). doi:10.1111/eip.70017
