Ústav biotechnologie, VŠCHT Praha

Domů
česko
Praha
Ústav biotechnologie, VŠCHT Praha

Oficiální stránka Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha

06/05/2026

Náš středoškolský student Matěj Huba z Gymnázia Arabská se umístil na 2. místě v krajském kole Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které proběhlo 27.4. ve Velkém sále Karlínského Spektra

Svoji odbornou práci vypracoval na Ústavu biotechnologie v laboratoři mikrobiálních procesů pod vedením paní profesorky Patákové a inženýrky Doubkové.

V červnu ho čeká další velká výzva – prezentace jeho práce na téma
„Produkce butanolu z hydrolyzátu pivovarského mláta pomocí bakterií rodu Clostridium“ v celostátním kole v Olomouci.

Držíme palce a přejeme hodně štěstí! 🍀

11/02/2026

Jak bojovat s bakteriemi chytře a udržitelně?

Antibiotická rezistence patří mezi největší výzvy moderní medicíny. Bakterie si na běžná antibiotika zvykají rychleji, než stíháme vyvíjet nová.
Proto v našem výzkumu hledáme alternativní cesty, jak bakterie účinně potlačit – a přitom být šetrní k člověku i k životnímu prostředí.

Jednou z nich jsou hybridní nanočástice z ligninu a stříbra.
🪵 Lignin je přírodní látka z rostlin a dřeva (vedlejší produkt papírenského průmyslu).
⚪ Stříbro je známé svými antimikrobiálními účinky.

Spojením obou vznikají nanočástice, které:
• dokážou účinně brzdit růst bakterií, včetně Staphylococcus aureus,
• jsou stabilnější než samotné stříbrné nanočástice,
• umožňují kontrolované uvolňování stříbra,
• a mají potenciál snižovat riziko vzniku rezistence.

Ve výzkumu zkoumáme nejen to, zda fungují, ale hlavně jak fungují – jak se chovají v různých prostředích, jak interagují s bakteriálními buňkami a proč jsou hybridní částice účinnější než jejich jednotlivé složky.

👉 Takový přístup může v budoucnu pomoci při vývoji nových antimikrobiálních materiálů, například pro zdravotnictví, povrchové úpravy nebo ochranné nátěry.

Výzkum, který spojuje chemii, mikrobiologii a udržitelnost; přesně takový děláme na našem ústavu.

04/02/2026

🦠 Co když by antibiotika fungovala lépe díky rostlinným extraktům?
A co když by to pomohlo v boji proti bakteriální rezistenci?

Tato práce se věnuje jednomu z velkých problémů současné medicíny – narůstající odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Místo hledání úplně nových léků se zaměřuje na jinou strategii: kombinaci běžně používaného antibiotika s přírodními látkami.

🔬 Co bylo zkoumáno
Výzkum sledoval účinek gentamicinu, běžného antibiotika, v kombinaci s rostlinným extraktem z technického konopí, a to na dvě bakterie spojené s onemocněními trávicího traktu:
• Escherichia coli
• Bacillus cereus

🧪 Co ukázaly výsledky
• u E. coli kombinace antibiotika a extraktu účinek antibiotika nezhoršila, ale ani výrazně neposílila
• u Bacillus cereus naopak došlo k synergickému efektu
• kombinace obou látek vedla k úplnému potlačení růstu bakterie, a to i při nižších dávkách antibiotika

🌱 Proč je to důležité
Takové synergické kombinace by mohly v budoucnu umožnit snížení dávek antibiotik, omezit jejich vedlejší účinky a zpomalit šíření antibiotické rezistence. Zajímavý je i důraz na udržitelnost – použitý extrakt pochází z rostlinného materiálu, který je běžně považován za odpad.

Výsledky ukazují, že přírodní látky nemusí antibiotika nahrazovat, ale mohou je chytře doplňovat – a právě v tom může být klíč k účinnější léčbě v budoucnosti 🌿

28/01/2026

Náš výzkum se zaměřil na chitosan, přírodní a biologicky odbouratelnou látku získávanou z chitinu, například z krabích nebo krevetích schránek. Cílem bylo ověřit, zda by chitosan a jeho menší fragmenty mohly pomoci řešit jeden z dlouhodobých problémů pivovarnictví – mikrobiální kontaminaci piva, která vede ke zhoršení chuti, aroma i trvanlivosti.

🔬 Co se ukázalo
• chitosan i oligochitosany účinně potlačují bakterie a kvasinky, které pivo kazí
• nejvyšší účinnost mají nízkomolekulární formy
• už při nízké koncentraci dokážou v nealkoholickém pivu zcela zastavit bakteriální růst
• zároveň omezují vznik nežádoucích chutí a pachů během skladování

🌱 Proč je to zajímavé
Pivovarnictví, zejména malé a řemeslné provozy, hledá přírodní alternativy ke klasickým chemickým konzervantům. Chitosan se ukazuje jako slibná cesta, jak zvýšit mikrobiální stabilitu piva šetrně k přírodě a bez zbytečné chemie.

I tradiční nápoje tak mohou těžit z moderní vědy 🍻

21/01/2026

🎓 Profesura v oboru biotechnologie 🎓

Ústav biotechnologie má novou profesorku. Irena Jarošová byla jmenována prezidentem České republiky profesorkou v oboru biotechnologie.

Její odborná dráha je dlouhodobě spojená s výzkumem révy vinné (Vitis vinifera), na kterém ukazuje, jak široký záběr dnes biotechnologie mají 🍇. Ve své práci propojuje mikrobiologii, udržitelné zemědělství, potravinářské technologie a inovace ve vinařství, od studia mikrobiomu a vitality rostlin přes reakce vinohradnictví na klimatickou změnu 🌍 až po vývoj vín s přidanou hodnotou a nové antimikrobiální postupy.

Důležitou součástí její práce je také hledání praktických řešení, která mají reálný dopad na praxi, ať už jde o udržitelné využití odpadu z vinic nebo aplikaci studeného plazmatu v potravinářství ⚡. Právě propojení výzkumu, aplikací a mezioborového přístupu je jedním z charakteristických rysů jejího působení na ústavu.

Paní profesorce srdečně gratulujeme k jmenování a děkujeme za dlouhodobý přínos Ústavu biotechnologie i rozvoji oboru 👏

14/01/2026

Když chceme vyrábět biopaliva a chemikálie z rostlinného odpadu, dáváme mikroorganismům práci v docela drsných podmínkách. Při zpracování lignocelulózy totiž vznikají látky, které buňky stresují, brzdí jejich růst a někdy je úplně vyřadí ze hry.

Nový přehledový článek v Biotechnology Advances ukazuje, co všechno solventogenní klostridie musí zvládnout, aby mohly dál vyrábět například butanol. Od změn metabolismu přes detoxifikaci a stresovou odpověď až po to, kdy se buňky „rozhodnou“, že už je čas vytvořit spory.

Zajímavé je, že ne každý inhibitor je nutně jen problém. V nízkých koncentracích mohou některé látky mikroorganismy dokonce stimulovat. Klíčem je pochopit jejich fyziologii a naučit se s ní pracovat, ne proti ní.

Článek shrnuje, jak se dají negativní vlivy obejít a jak posunout biotechnologie blíž k využití obnovitelných surovin v praxi.

K článku tudy: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0734975025002642

07/01/2026

Olga Maťátková získala Cenu rektora za vynikající pedagogickou činnost.

Na VŠCHT Praha působí od roku 2006 a dlouhodobě se věnuje výuce, vedení bakalářských, diplomových i doktorských prací a výzkumu v oblasti mikrobiálních technologií. Ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na antibiotickou rezistenci, mikrobiální biofilmy a vývoj antimikrobiálních postupů 🧫.

Vedle pedagogické a vědecké práce se aktivně podílí také na akademické samosprávě FPBT a garantuje magisterský i doktorský studijní program Biotechnologie léčiv. Její práce dlouhodobě přispívá ke kvalitě studia a rozvoji nové generace odborníků v oblasti biotechnologií.

Paní docentce srdečně gratulujeme k tomuto ocenění a děkujeme za její dlouhodobý přínos pro ústav i fakultu 🎓

23/12/2025

Naše práce stojí na proměně surovin, procesů i nápadů.
Od základního výzkumu přes technologii až k praktickému využití.

Děkujeme za důvěru a spolupráci v roce 2025
a těšíme se na další společné transformace v roce 2026.

17/12/2025

🔬 Naši vědci a vědkyně hledají nové cesty k antivirotikům proti SARS-CoV-2

V časopise ChemMedChem vyšla nová studie, na jejímž vzniku se podílely vědkyně a vědci z našeho ústavu. Výzkum se zaměřuje na vývoj alosterických inhibitorů virové RNA-dependentní RNA polymerázy (RdRp), klíčového enzymu nezbytného pro množení viru SARS-CoV-2.

Na rozdíl od dnes používaných antivirotik, která cílí přímo na aktivní místo enzymu, se náš tým soustředil na méně probádanou regulační oblast, tzv. NiRAN doménu. Ta představuje slibný cíl, který by mohl pomoci překonat některé mechanismy virové rezistence 🧬

Výzkumníci a výzkumnice navrhli a syntetizovali sérii derivátů N,N-difenylmočoviny a testovali jejich schopnost tlumit aktivitu RdRp. Několik sloučenin vykazovalo zlepšenou rozpustnost a zároveň dokázalo snížit aktivitu polymerázy přibližně na 35–40 % při testované koncentraci. Výpočtové modelování a molekulová dynamika podpořily hypotézu, že se tyto látky vážou právě do NiRAN domény enzymu. Některé sloučeniny navíc zesilovaly účinek remdesiviru, což naznačuje potenciál pro budoucí kombinační léčbu 💊

Limitem celé série zatím zůstává cytotoxicita, která brání přímému praktickému využití těchto molekul. Studie ale přináší cenné poznatky o vztazích mezi strukturou a biologickou aktivitou a ukazuje, že alosterická inhibice RdRp je perspektivním směrem dalšího antivirového výzkumu.

Ke studii tudy:https://doi.org/10.1002/cmdc.202500644

10/12/2025

Naše doktorandka Daniela Doubková měla možnost zúčastnit se odborné konference v Brně, kde prezentovala výsledky své disertační práce před kolegy z akademické sféry i z průmyslu. Účast na konferenci pro ni byla cennou zkušeností. Představila dosavadní výstupy výzkumu, získala zpětnou vazbu a diskutovala o dalších směrech jeho rozvoje.

Zároveň navázala nové profesní kontakty s potenciálem budoucí spolupráce. Velkým přínosem byly i inspirativní přednášky a odborné diskuse, které rozšířily obzory a nabídly nové perspektivy pro pokračování výzkumu.

Děkujeme organizátorům za špičkový program a všem účastníkům za inspirativní atmosféru.

Adresa

Technická 5
Praha
16628

Telefon

+420220444138

Internetová stránka

http://ub.vscht.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Ústav biotechnologie, VŠCHT Praha zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Ústav biotechnologie, VŠCHT Praha:

Odkazy

Chcete, aby vaše společnost byla nahoře v seznamu automobilových společností ve měste Univerzita?

Sdílet

Kategorie

Vysoká škola a univerzita