Příběhy z evoluce rostlinné signalisace

15/12/2025

Je pomalu čas na zápis. Dle hlasování zapsaných studentů bude na začátku letního semestru zvolena forma přednášky (turnus/pravidelné přednášky).

07/10/2024

Co přinesl dnešek opravdu revolučního? Byl kompletně popsán mozek mouchy octomilky. Tedy propojení všech neuronů v mozku navzájem. Takže je tu doba, kdy můžeme popsat, jak mozek skutečně funguje. Octomilka má 150 000 neuronů a 50 milionů spojení. Vše bylo zkoumáno na úrovni elektronové mikroskopie složením informace z ohromného množství řezů mozku. A neb to bylo tak komplexní, nemohl to udělat počítač, ale bylo využito spousty dobrovolníků, kteří na základě řezů anotovali nervová spojení, celkem 33 let práce jednoho člověka na plný úvazek!

07/06/2023

JARO je nejenom doba kvetení rostlin, ale i spájení jejich nejbližších řasových příbuzných, spájivých řas. Neprofesionální snímek jsem udělal na meetingu ve Wageningenu, kde se konal workshop lidí, co zkoumají původ rostlin. Pánové na snímku (Jan de Vries, Tomoaki Nishiyama a Andreas Holzinger u stroje) právě vylovili šroubatku z jezírka před univerzitou a nemohou se dočkat, až zjistí, jestli se právě oddává spájení. Po dokončení pohlavního procesu vzniknou zygotické spory. Ty mají odolnou stěnu a umožní řase přežít zimu. Já nechápal, proč se dělá spájení teď a nikoliv na podzim. Andreas mne osvítil poznatkem, že zrání spor trvá poměrně dlouho, stejně jako zrání semen, a tak se musí začít teď, aby se to za sezónu stihlo (a asi na jaře je i nejmenší riziko, že tůň předčasně vyschne, tak se nečeká do léta).

27/03/2023

Nabízím téma pro disertaci, případně diplomovou práci pro někoho, kdo by se hned chtěl naplno ponořit do výzkumu. Ideální téma pro někoho, kdo by chtěl zkombinovat ekologické studium s molekulárním a ještě odhalit nějaký ten evoluční princip ;-)
Kontakt: [email protected]

04/03/2023

THE POWER OF MOVEMENT IN PLANTS! Přinesl jsem zavřené sněženkové květy ze zahrady, pustil novou desku od Zrní a než dohrála třetí skladba, byly otevřené! Kytky umí překvapit kdykoliv!

13/02/2023

Letos mi bude opět velkou ctí přednést přednášku o evolučně-vývojové biologii rostlin, nyní je ten pravý čas si ji ještě zapsat. Bude probíhat blokově dle domluvy.
https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=MB130P89

21/11/2022

MECHY OPRAVDU NEJSOU PRIMITIVNÍ... Nedávný článek v Nature Ecology & Evolution na základě studia evoluce velkého počtu genových rodin u rostlin datoval a charakterizoval divergenci hlavních linií rostlin, tedy mechorostů (mechů, hlevíků a játrovek) a cévnatých. Potvrzuje opět, že prvotní rozrůznění proběhlo na úrovni těchto dvou linií (mechorosty vs. cévnaté), a to už někdy v kambriu (ačkoliv spolehlivé fostilní doklady máme až ze siluru, tedy o dvě geologické epochy později).
A především analýza umožnila stanovit genetickou divergenci všech linií od předpokládaného kořeně evolučního stromu: žádná z existujících linií není nic jako "žijící fosílie". Všechny jsou zhruba stejně odvozené, v případě mechorostů zřejmě druhotně redukované. Takže výzkum huseníčku přinese asi tak stejně kvalitní náhled na společného předka, jako výzkum nějakého mechu. Možná některé kapradiny budou prarostlinám dokonce blíže než mechorosty, jak je vidět z obrázku, kde vzdálenosti mezi skupinami odpovídají evoluční devergenci...
Takže pokud chceme rekonstruovat předka všech rostlin, musíme hledat průnik ze všech žijících linií.
Odkaz na článek: https://www.nature.com/articles/s41559-022-01885-x

11/11/2022

ČEKAJÍ NÁS VELKÉ DVA TÝDNY! Když se historie Země namapuje do kalendáře, vychází právě na tento čas období všech velkých změn, které souvisí s kolonizací souše rostlinami, houbami a bezobratlými. Tak si to nezapomeňte náležitě připomenout!

20/09/2022

Pokud vás zajímá, jak funguje buňka na proteinové úrovni, rozhodně neváhejte přidat se k tomuto kurzu! Pokud někdo o strukturní biologii u rostlin něco ví, tak je to Roman ;-)

Zajímá vás jak se zkoumají jednotlivé molekuly, které tvoří buňku a jejich funkce?
Pokud ano, právě pro vás otevíráme nový předmět zaměřený na strukturní biologii nejen rostlinných buněk.
Roman Pleskot je mladý vědec, který nedávno otevřel vlastní laboratoř na Ústav experimentální botaniky AV ČR a v rámci jeho přednášky se můžete těšit na nejnovější metody a poznatky ve strukturní biologii, stejně jako na přátelskou atmosféru.

Zapisovat se můžete od 24. 9.

17/08/2022

WIEDŹMIN, POMÓŻ! Že je Polsko plné mutantů, víme z literatury. Ale že budou už deset kilometrů od hranic? Tento jetel nedělá květy, místo nich má nové výhony. Mám podezření, že se jedná o mutaci genu LEAFY, hlavního spouštěče tvorby květu. Tento gen je tak mocný, že může indukovat tvorbu květu i na shluku buněk v buněčné kultuře. Máte někdo jiný nápad na vysvětlení? V květenství se vyvíjí nejdříve něco jako zelený kalich, potom to odrůstá do podoby prýtu.